O léčivých účincích černého bezu věděli již naši předci, o čemž svědčí i lidová pranostika, podle které „před heřmánkem smekni, před bezem klekni“. Černý bez patří k nejpoužívanějším bylinám v lidovém léčitelství, jelikož zejména jeho květy obsahují důležité látky pro náš organismus. Jsou zdrojem silic, tříslovin, glykosidů, organických kyselin a vitamínu C.

Na to, jaké zdravotní účinky černý bez má, roste většinou v nevábném prostředí rumišť či starých zbořenin, jelikož se na venkově vysazoval kolem chalup. Hodí se však i k pěstování na zahradě. Roste v podobě keře, někdy i stromu, na jehož větvích rostou bílé květy. Plody jsou černé bobule se šťávou, ze které se připravují různé nápoje.

Čím jsou květy bezu přínosné?

Sušené květy pomáhají snižovat horečku a léčit nachlazení, dýchací potíže, rýmu a kašel. Vitamín P a C v nich obsažený pomáhá zpevňovat cévní stěny. Z květů se připravuje čaj, který je dobrý na žaludeční nevolnosti, migrény, menstruační potíže a jiné neduhy. Rovněž je dobrý pro hypertoniky, nebo osoby nemocné s ledvinami a močovým ústrojím.

Kloktání vlažného nálevu ze sušených květů účinně pomáhá při bolestech v krku, chrapotu či zánětu dásní. Nálev z květů se dá použít také k čištění a omývání citlivé pokožky, která je alergická na některé chemické přípravky. Čerstvé květy se ovšem dají využít i v kuchyni například do polévky, nebo se dají smažit jako lívance.

Léčivé jsou i ostatní části bezu

Černý bez je univerální bylinou, neboť pro léčebné účely se dá použít skutečně celý. V minulosti se používal například i při bolestech zubů, nebo na popáleniny nebo kousnutí zvířetem se přikládaly obklady z mladých lístků smíchaných s ječnou moukou.

Velkou koncentraci účinných látek mají jak mladé jarní výhonky, tak kůra, listy nebo i kořen. Nejjednodušší je pochopitelně sběr a sušení květů.

Pozor však na listy a nezralé plody, které obsahují mírně jedovaté látky. Proto je nelze užívat vnitřně, na rozdíl od květů a tepelně upravených zralých plodů, které jsou velice vhodné k přípravě sirupů, limonád, čajů nebo vína. Listy se tradičně používaly při léčbě kloubních potíží jako obklad na postižené místo, podobně jako kořeny, ze kterých se vyrábějí výtažky a odvary.