Některé potřeby jsou pro přežití člověka nezbytné. Jsou to základní potřeby jako jíst, spát a konat potřebu. Pak má ale potřeby důležité pro duševní naplnění. Jsou to duchovní záležitosti a ne každý najde způsob, jak je uspokojit, i když je nezbytné je naplnit.
Každý z nás má základní potřeby, ale nemáme na mysli jenom touhy a pudy, ale i hluboké potřeby, které jsou důležité pro pozitivní motivaci ke každé naší volbě. Je to 6 základních potřeb, které si usilujeme splnit všichni. Díky nim můžete být za pouhých 30 dní energičtější a mnohem zdravější protože budete šťastní.
Jistota a pohodlí
Na prvním místě je pocit jistoty. Chceme se cítit v bezpečí, vyhnout se bolesti a cítit sounáležitost našeho prostředí a vztahů v něm. Všichni musíme mít nějaký pocit jistoty a bezpečí střechy nad hlavou, protože se potřebujeme vracet tam, kde bude dostatek jídla, kde víme, že o nás někdo bude pečovat, když budeme nemocní, kde víme, že na nás nikdo nemůže zaútočit, kdy jsem zrovna nejzranitelnější. A to je pouze minimum.
Bezmocné dítě potřebuje jistotu, stejně jako dospělý člověk nebo starší osoby. Míra, kterou požaduje, se liší člověk od člověka. Někomu stačí jedna místnost v bytě, aby se posbíral ze ztráty zaměstnání. Někomu stačí ročně vydělat milion dolarů. I když jistotu potřebujeme všichni, to v jaké podobě ji požadujeme, je rozdílné.
Nejistota a rozmanitost
Druhým pocitem je paradoxně potřeba nejistoty a rozmanitých výzev, které budou neustále rozšiřovat náš fyzický a emocionální rozsah. Abychom uspokojili naše tělo i naši mysl, musíme si čas od času dopřát nějaké napětí nebo překvapení.
Osoba chycená v rutině všedního dne bude usilovat o změnu a hledat nějaké prostředí, kde cítí nejistotu. Stejně tak, jako je nezbytný pocit jistoty, chceme totiž cítit vzrušení. To nám dává pocítit, že jsme naživu! Každý to opět nachází v něčem jiném. Někomu stačí sledovat televizní noviny, jiní jdou rádi do extrémů a hledají adrenalinové zážitky, někdo má nutkání si hledat stále nové sexuální partnery. Pro mnohé je zdrojem rozmanitosti, když v jejich životě dochází k problémům a komplikacím.
Cítit se potřebně
Třetí potřeba je mít na světě své místo. Všichni se chceme cítit důležitě, potřebně a chtěně. Jako děti jsme zažívali pocit, že jsme, jak se říká, pupek světa. Věnovala se nám celá rodina, všichni hledali způsob, jak pro nás udělat všechno na světě a předháněli se v tom. Máme v sobě zakódovaný pocit toho, že se musíme porovnávat s ostatními a na základě toho si sami přisuzujeme náš význam ve společnosti, cítíme se nadřazeně nebo podřízeně. Významně se cítíme, když jsme v něčem uspěli, zvýšili jsme naše postavení nebo jsme někomu učarovali.
Díky tomu, že potřebujeme uznání, zvyšujeme svoje standardy. Ale pokud se zaměřujeme jen na uznání, ztrácíme spojení s ostatními bytostmi kolem nás. Někdo se cítí dostatečně důležitě, když se mu povede zajistit rodinu, někomu stačí dostat smysluplnou práci, pro někoho je zásadní přispět lidštějšímu světu, někdo chce být nechutně bohatý. Někdo se cítí významný teprve potom, co selže nebo se mu něco nepovede a on se z toho přesto dostane. Ať už je vaším měřítkem cokoliv, je důležité, abyste si pocit vlastní významnosti udržovali.
Láska a sounáležitost
Ať si každý říká, kdo chce, co chce, všichni potřebujeme pocit spojení s ostatními lidmi a doufáme v lásku. Pokud dítě vyrůstá v láskyplném domově, bude se přirozeně vyvíjet v šťastného a sebevědomého člověka. Pokud by se kojenců nikdo nedotýkal, zemřou. A tato potřeba lásky nás provází celým životem. Rodičovskou lásku nám pak nahrazuje ta romantická partnerská láska, které zasvětíme svůj život, abychom se cítili kompletní.
V některých kulturách není pro romantickou lásku místo. Je nahrazena láskou k příbuzným a přátelům v kmeni. Někdo má zase v lásce smůlu, ale zažívá sounáležitosti v práci nebo ve své komunitě. Každopádně potřeba být milován, je charakteristický pro všechny lidské bytosti.
Vyvíjet se
Kdybychom se jako lidstvo přestali vyvíjet, vymřeme. Proto je v naší genetické informaci zakódované, že se potřebujeme neustále emocionálně, intelektuálně a duchovně rozvíjet. Fyzicky rosteme bez vlastního přičiněné a z malých dětí se tak stávají dospělí. Emocionálně se měníme s každou novou zkušeností a intelektuálně rosteme při reakcích na události ve světě kolem nás.
Cokoliv, v čem máte zájem, aby zůstalo ve vašem životě, musí být opečováváno. Musíme na tom pracovat a neustále to někam posunovat. Oblast je na nás, může se jednat o zdraví, vztah, štěstí, lásku nebo práci. V opačném případě začneme degenerovat. Někdo roste prostřednictvím pěstování fyzické aktivity, někdo čtením knih, někomu vyhovuje se pořád učit.
Být užitečný
Šestou potřebou je nutkání jít nad rámec našich vlastních potřeb a pomoct ostatním. Život je neúplný bez pocitu, že jsme v něčem nebo v někom zanechali svoji stopu. Je to jednoduše v povaze člověka. Dávat ostatním může znamenat pomáhat v rámci veřejně prospěšných prací, podílet se na charitě, vysazovat stromy, psát knihu nebo věnovat svůj život dětem. Každý mátu moc něčím společnosti přispět.
Pokud je uspokojena naše potřeba lásky, růstu a přínosu společnosti, dosáhneme pocitu úplnosti. Když se totiž zaměřujeme na věci, které se nás zas tak netýkají a jiným ubližují, zdají se nám naše problémy malicherné. Být užitečný nám velmi účinně pomáhá s pěti předešlými potřebami. Pokud totiž někomu pomůžete, budete mít jistotu, že zlepšujete něčí život, váš život dostane hlubší význam a budete si sami sebe více vážit.
