Ledviny plní v našem těle velmi důležitou funkci. Při jejich poškození se snižuje výkonost tohoto orgánu a časem může dojít až k chronickému selhání ledvin. Na rozdíl od jiných potíží, příznaky postupného selhávání ledvin jsou většinou skryté a jediným způsobem jak je možné je odhalit, je lékařské vyšetření krve a moči. Mnoho pacientů se tak dostává k lékaři až v době, kdy bývá často jediným řešením dialýza.
Funkcí ledvin je dostávat z těla odpadní látky vznikající během látkové výměny. V případě, že jejich činnost dlouhodobě selhává, dostávají se tyto látky do našeho těla, dochází k jejich hromadění a tím i ke zvyšování krevního tlaku, vzniká minerálové disbalance, mění se složení krve.
Selhání ledvin
Pokud ledviny nefungují dlouhodobě, mluvíme o chronickém onemocnění ledvin a následném selhání. To, na rozdíl od akutního, probíhá často nepozorovaně, protože ledviny nás „nebolí“. O chronickém selhání ledvin mluvíme většinou v případě, že ledviny plní svou funkci na méně než 10 %. Ledviny mohou svou funkci postupně ztrácet několik let, než k jejich selhání dojde. Nemocný pak většinou podstupuje transplantaci nebo začíná s dialýzou. S pokrokem medicíny má pacient na výběr několik typů dialýzy.
Možnost volby
Pacienti si často na prvním místě vybaví klasickou hemodialýzu, která probíhá v nemocnicích nebo specializovaných střediscích, kam musí nemocný zhruba 3x týdně docházet. Zjednodušeně jde o strojové čištění krve od odpadních látek. Druhou možností je peritoneální dialýza, která se provádí v domácím prostředí. Funguje na principu výměny dialyzačního roztoku v oblasti peritonea (pobřišnice). Roztok se do těla dostává pomocí tenké hadičky (katétr), který je pacientovi zaveden do břišní dutiny.
Vývod katétru je skryt pod šaty a pacienta nijak neomezuje v pohybu a běžných aktivitách. I přesto, že je metoda peritoneální dialýzy na českém trhu dostupná už čtyři desítky let a pacientům přináší řadu výhod, není příliš známa mezi pacienty ani veřejností. „Ve vyspělých zemích je přitom využívání této metody až 40 % oproti zhruba 7 % v České republice. Potřebné informace, edukace, ale i motivace často chybí už u zdravotnického personálu a pacienti, kteří mohou profitovat z domácí léčby, jsou automaticky odesíláni na hemodialýzu,“ říká MUDr. Vladimíra Bednářová CSc., vedoucí Ambulance peritoneální dialýzy na Klinice nefrologie VFN v Praze.
Volnost, ale i odpovědnost
Peritoneální dialýza má bezesporu výhodu v tom, že pacient neztrácí čas pravidelným dojížděním do nemocnice a zdlouhavým procesem hemodialýzy. Odpovědnost za správně provedený úkon je ale v tomto případě na pacientovi. I když to není žádná věda a po zácviku zdravotní sestrou je schopna zvládnout peritoneální dialýzu většina pacientů, je důležité dodržovat určitá pravidla, především pak dobré hygienické podmínky při manipulaci s katétrem.
I v rámci této domácí léčby má pacient možnost volby. Dialyzovat se může manuálně 1 – 4x v průběhu dne, kdy vypouští použitý, znečištěný dialyzační roztok (dialyzát) z břicha do vaku a místo něj se napouští nový, čistý roztok. Výměna i s přípravou zabere zhruba půl hodiny. Druhou možností je automatizovaná dialýza, která probíhá ve spánku za pomoci přístroje. Pacient se večer připojí na přístroj a ráno se probouzí dialyzovaný.
Výhody této metody poznal i pětapadesátiletý programátor Eduard Rindt, který díky moderní metodě vnímá ve svém životě minimum omezení. Může hrát svůj oblíbený volejbal, chodit normálně do práce a také cestovat. „Ruční výměna má podstatnou výhodu, a to, že je dobře transportovatelná. V podstatě mi na všechno stačí menší příruční zavazadlo. Pokud bych se s sebou chtěl vzít i stroj, jde to, ale musím počítat s dalším zavazadlem velikosti velkého cestovního kufru,“ vypráví Eduard. V případě plánovaného cestování je dokonce pacientovi umožněn zdarma dovoz
dialyzačních roztoků na určené místo.
Moderní medicína a přenos dat přímo k lékaři
Pan Eduard využívá pro peritoneální dialýzu přístroj, který umožňuje přenášet data o průběhu léčby od pacienta do počítače ošetřujícího lékaře. Využívá principu tak zvané telemedicíny. „Dříve jsem musel před návštěvou lékaře vyndat z přístroje paměťovou kartu a tu vzít s sebou, nyní se o přenos dat stará přístroj sám,“ říká Eduard. Výhodou tohoto přístroje s přenosem dat je i možnost upravit léčbu na dálku poté, co lékař došlá data z přístroje vyhodnotí.
Lékaři však upozorňují na skutečnost, že i když se data odesílají do jejich počítačů každý den, svůj momentální stav zná nejlépe pacient sám, a pokud má jakékoliv pochybnosti o průběhu léčby nebo se u něj objeví nežádoucí účinky, je na něm, aby kontaktoval svého ošetřujícího lékaře, případně help linku pro pacienty na peritoneální dialýze.
Život pana Eduarda díky peritoneální dialýze probíhá na velmi kvalitní úrovni. Nejen, že je tento způsob šetrnější k jeho ledvinám, změnily se i podmínky speciální diety, která už není tak přísná a je možné při ní i přijímat vyšší podíl bílkovin, jež aktivnímu sportovci pomáhají ke snadnější regeneraci svalstva. „Peritoneální dialýzu bych za sebe jednoznačně doporučil. Myslím si, že by se mělo zvýšit povědomí o této možnosti, která mnohým pacientům může pomoci žít téměř plnohodnotný život jako dříve. Výhodu vidím i v užívání pro seniory nebo děti,“ uzavírá Eduard.
Pacienti na peritoneální dialýze navštěvují lékaře zhruba 1x měsíčně a mají minimální omezení. Jsou schopni pracovat, studovat, sportovat nebo odjet na dovolenou. Domácí dialýza je vhodná také pro děti i seniory nebo pro ty, pro něž by představoval transport na hemodialýzu velkou zátěž.
