Všichni víme, že jediný způsob, jak porazit naše obavy, je postavit se jim čelem. Když se jim vyhnete, neznamená to, že zázrakem zmizí. Pro většinu z nás není problém pochopit toto tvrzení po intelektuální úrovni, ale po té emocionální už je to trochu větší oříšek.
To, že víme, že zrovna čelíme svým obavám, nám sice situaci reálně nijak neulehčí, ale vevnitř budeme vědět, že je to jen zase další velká zkušenost, která nás posune dál. Snažte se proto porozumět tomu, co se děje a uvidíte, že se pro vás každá překážka stane spíš zážitkem.

Mozek se mění

Když jste tváří v tvář svým nejobávanějším problémům, pouštíte se defacto na absolutně neznámé území. Pro mozek to není nic než nová výzva, na kterou není připravený. Musí se s ní smířit, zabojovat, vymyslet rychle nové řešení nebo začít panikařit. Ať už zvolíte cokoliv, je to učení rovnou za pochodu.
Učení mění mozek. Neuroplasticita mozku se mění v průběhu života, mozek vytváří nová spojení mezi neurony. Dříve vědci věřili, že jakmile dosáhneme určitého věku, ztratí svou schopnost proměny. Dneska už ale víme, že to tak není.

Novinky motivují mozek

Pokud čelíte něčemu, co vás zasáhne, je pravděpodobné, že se to děje poprvé, nebo alespoň po dlouhé době. Aktivity, které už máme nacvičení už jsou zařazené do našeho podvědomí a nikam nás časem neposunují. Zatímco když se ocitáte v nových situacích nebo řešíte nové problémy, podněcujete mozek k tomu, aby se učil a hledal za snažení odměnu. A odměnou je zkušenost sama o sobě. Už ji zvládl? Super. Další, prosím!

Riskování vytváří pozitivní fyziologické reakce

Existuje samozřejmě mnoho těch negativních, které se nejčastěji projevují jako strach, pocení, dušnost, zrychlený tlukot srdce a svalové napětí. Když ale zažíváme ten pozitivní druh strachu, to je ten, kdy víte, že tím rostete, můžeme zažívat spíš pocit vzrušení.
Když zápolíte se svými strachy proto, že chcete, mozek a tělo produkují chemické látky, jako jsou adrenalin, endorfiny, oxytocin, dopamin a serotonin. Proto je přirozené, že se cítíte tak skvěle, když už je konečně po všem. Všechno z vás spadne a vy se koupete v koktejlu pozitivních chemický látek, které vyplavuje váš mozek.

Jste ve střehu

Přemýšlení o výsledku pracovního úkolu, který děláte úplně poprvé, vás může dost vyděsit. Ale přitom pokud vás ovládl pocit strachu a nejistota, je to nejlepší předpoklad pro to, abyste odvedli tu nejlepší práci.
Studie, při níž vědci zkoumali 90 vysokoškoláků, podala o depresi a úzkosti dost podrobné zprávy. Když vědci zvyšovali napětí a strach při plnění úkolu a pak skenovali mozek, vykazoval mnohem nižší aktivitu v oblasti spojené s depresí. To dokazuje, že úzkost a strach jsou sice nepříjemné, ale dokáží utnout deprese. Veškerou pozornost totiž zaměřujete na to, abyste splnili úkol a nemáte čas řešit něco jiného. A to je dobře!

Být zranitelný má psychologické výhody

Nic naše podvědomí nedělá zranitelnější než to, že jsme z něčeho vyděšení. Ale ve skutečnosti na tom není nic špatného. Vědci definují chybu jako “neurčité riziko a emocionální expozici” a tvrdí o zranitelnosti, že je “kolébkou inovace, tvořivosti a změny”.
Uznat a přijmout svou vlastní zranitelnost je vlastně forma všímavosti, což je prokazatelně lepší pro fyzické i emocionální zdraví. Čím častěji budete čelit svým obavám, tím více budete čelit i své zranitelnosti. A časem nad vámi negativní emoce jako hanba nebo vina ztratí svou nepříjemnou moc.
Nezapomeňte při čelení svým obavám, že je vždycky důležitý kontext. Zkuste si zachovat chladnou hlavu a interpretovat své emoce s rozmyslem. Když se dokážete přirozeně zamyslet i ve stresové situaci, máte vyhráno. A my věříme, že to dokážete!