Brukev zelná, ale spíš jednoduše zelí, je rostlinou, která nachází uplatnění nejen v kuchyni, ale i v lékařství. Obsahuje spoustu pro člověka prospěšných látek, takže zelí bychom neměli rozhodně přehlížet.
Všichni víme, jak vypadá, že tvoří hlávky a použitelnou částí je list. Je to nenáročná rostlina vyžadující slunce a vlhko, můžeme si ji vypěstovat i na našich zahrádkách.
Brukev obsahuje…
Zelí je bohaté na glycidy, karotenoidy, vitamíny B, C, K, P, protivředový vitamín U, biotin, kyselinu nikotinovou, draslík, vápník, sodík, hořčík a železo, ve stopovém množství pak stříbro, cín, molybden, nikl a vanadium. Nechybí ani aminokyseliny, glykosidy, enzymy, organické kyseliny, jód, cholin, inulin a další.
Zajímavé informace najdete také na magazínu zdraví.
Léčebné účinky zelí
Zelí podáváme samostatně, a to čerstvé nebo sterilované. Je účinné pouze tehdy, pokud ho konzumujeme ve větším množstvím. Léčba zelím je bezproblémová a většina nemocných ji dobře snáší.
Brukev využíváme při avitaminózách, při chorobách žlučníku, žlučových cest a jater. Šťáva z bílého zelí velmi dobře účinkuje na žaludeční a dvanácterníkové vředy a na záněty trávící trubice včetně žaludku, je výborným projímadlem, čistí krev při kožních chorobách a detoxikuje játra a hlavně ledviny.
Listy zelí zase můžeme použít při hnisavých ranách, na které přikládáme drcený list, jenž hnis dokáže „vytáhnout“. Rovněž je vhodný i pro léčbu vyrážek, nežitů, akné, ekzémů, revmatismu, ústřelu, dně. Při revmatoidní artritidě je dobré list lehce osmahnout na oleji a poté použít.
Zelím nešetříme
Pokud se rozhodneme pro použití zelí, při konzumaci jím nešetříme. Například při zácpě je potřeba sníst 450 g kysaného zelí, dvakrát denně. Chceme-li pít zelnou šťávu, třeba při problémech s žaludečními vředy či revmatismem, pijeme 4x denně 125 g po dobu 4 – 6 týdnů.
Tip: Jestliže smícháme zelnou šťávu s medem v poměru 1:1, získáme výborný prostředek pro podporu vykašlávání.
