Sůl uzená, Himalájská, černá či bambusová…Vyznat se ve všech speciálních druzích není vůbec jednoduché. My vám ty nejčastější přiblížíme… Dozvíte se, na co se jaký typ hodí a také – která ze solí je vlastně ta nejzdravější?
Typy solí
Mořská sůl – Sůl, kterou seženete v jemné i krystalické formě. Vzniká odpařováním mořské vody z mělkých nádrží. To, jak rychle se rozpustí, závisí na velikosti krystalů. I její barevnost se liší, například Havajské soli dodává načervenalou barvu tamní na železo bohatý jíl. Tyto přírodní přídatky mohou změnit její chuť na jemně nasládlou či hořkou. Pokud chcete něco speciálního, k sehnání je i sůl uzená, s příchutí ibišku či lanýžů.
Fleur de Sel – Stolní sůl pro speciální příležitosti, řadící se k solím mořským. Pochází ze solných rybníků na pobřeží Francie, kde je ručně sbírána. Vynikající je například na čerstvě nakrájená rajčata či melouny, vždy se na pokrm sype těsně před podáváním. K dostání je v prodejnách Makro či ve specializovaných internetových obchodech.
Kamenná sůl – Tento typ soli je získáván v pevném skupenství těžbou. Ložiska vznikala v teplých oblastech vysrážením mořské vody před mnoha milióny let. Vytěžená sůl se dále upravuje mletím a čištěním. Používá se buď průmyslově či jako jedlá s přidaným jódem. Jedním z příkladů je dnes velmi známá Himalájská sůl se svým typicky oranžovým až růžovým zbarvením, které je způsobeno oxidem železitým. Řadí se sem také specifická košer, která se hojně používá v židovské kuchyni.
Vakuovaná sůl – Vzniká postupným odpařováním solného roztoku neboli solanky. Výsledkem je čistá jedlá sůl, která má tu výhodu, že na rozdíl od soli kamenné nemá sklony k vlhnutí. Na druhé straně se pomalu rozpouští, proto je třeba dát pozor, abychom pokrm nepřesolili.
Mezi další zajímavé druhy patří sůl bambusová, která se peče v dutině bambusu ucpané žlutým jílem, přičemž získává z rostliny i jílu cenné minerální látky. Pokud chcete připravit „vajíčkovou“ pomazánku bez vajíček, použijte sůl černou. Její výrazná chuť připomínající vejce je oblíbená zejména v Indii, kde jí říkají kala namak.
Rafinovaná a nerafinovaná sůl
Rafinovaná sůl je technologicky upravená, obsahuje jen sodík a chlor. Naproti tomu, sůl nerafinovaná je čistě přírodní, s velkým množstvím minerálních látek zahrnujících např. vápník, draslík, brom, mangan, hořčík, železo a jód, díky čemuž je doporučována mnoha lékaři.
Vliv soli na zdraví
Dosud nejsou známy žádné výzkumy, jež by prozradily, která sůl je ta nejzdravější. Každopádně víme, že tak jako s ostatními ochucovadly, ani se solí se to nesmí přehánět. Pokud je konzumována v nadbytečné míře, zatěžuje celý organismus, zvyšuje krevní tlak a poškozuje ledviny i cévy. Je tedy, nezávisle na tom, zda obsahuje minerální látky či nikoli, zdraví škodlivá. Dále je nutné brát v potaz, že dnes tolik doporučovaná mořská sůl pochází ze znečištěných vod, zatímco mnohdy opomíjená sůl kamenná nemá možná tolik minerálních látek, v době jejího vzniku však svět neznal pojmy jako „znečištění“ či „kontaminace“ vody. Při výběru vhodné soli je tedy důležité zaměřit se nejen na obsah minerálů a stopových prvků, ale také na její původ.
