Když byla Kathryn Primm u alergologa, sdělil jí nemilou zprávu, že je alergická na psy, kočky a koně. Rozplakala se. A ptala se: „Co s tím mám ale dělat?“
„No,“ odpověděl doktor „jsi veterinář a léčíš má zvířata, takže na něco určitě přijdeme.“
To není nic výjimečného. Doktorka je totiž jedním ze zhruba 36 % veterinárních odborníků, kteří jsou alergičtí na své pacienty. A mnoho dalších lidí má stejný problém. Miluje zvířata, ale jsou na ně alergičtí.
Jak se s tím vyrovnat?
Asi 50 milionů lidí ve Spojených státech trpí nosní alergií. Postihuje až 30 procent dospělých a 40 procent dětí. Lidi s alergiemi jsou asi z 30 procent alergičtí na domácí zvířata. Ať už je to chlupaté nebo lysé, má to štětiny nebo kožešinu, všichni kočky a psi produkují sliny, moč a alergeny (mrtvé kožní vločky), které nesou látky způsobující smrkání, kýchání a sípání. Alergie na kočky jsou asi dvakrát tak časté jako alergie na psy.
Jeden pán z Kalifornie je alergický na kočky, koně a morčata. Naštěstí ale nereaguje na psy. Což je super, protože má čtyři. Vadí mu být i v blízkosti lidí, kteří koně, kočky nebo morčata vlastní. Nemá to vůbec jednoduché. Když se dotkne kočky, musí se okamžitě nadopovat tunou léků, aby se neudusil.
Bohužel pro všechny veterináře a milovníky zvířat neexistuje mastička nebo kapky, které by vás alergie okamžitě zbavily. Ale doktoři neberou jako řešení to, že se okamžitě mazlíčků musíte zbavit. Mají pochopení pro situaci a snaží se jim vyjít vstříc tak, aby se se svými mazlíčky sžily.
Nechte si zvířata
Doktoři zahrnují do těchto praktik sprchování a mytí hned po příchodu z kliniky a převléct se do čistého oděvu, který není nijak kontaminován alergeny. Pomáhají i antihistaminika a výplachy nosních dutin. Doporučují taky udělat doma prostory, které budou „elergen-free“. Psi a kočky by měli spát v oddělené ložnici. To je totiž místo, kde se vystavujete největšímu nebezpečí.
Enviromentální management je jedna strategie, ale není to jediná možnost. Alergické reakce vám můžou taky pomoct. Ve skutečnosti je nemáte tak úplně znecitlivět, ale mají pomoct tělu stát se ke zvířatům více tolerantní.
Z genetického hlediska jsou alergie na ústupu. Někteří výzkumníci jsou toho názoru, že se nemají vůbec léčit. To, že k vám přijde kočka a vy se osypete, znamená, že si proti ní tvoříte protilátky. Vaše reakce taky záleží na počtu domácí mazlíčků. Někteří lidé jsou schopni zvládnout alespoň zvířata, na která jsou doma zvyklí. Nejdřív potřebovali léky, ale v drtivé většině je pak brát přestali a žijí se zvířaty v pohodě dál. Nicméně při střední a těžké alergii je lepší to nejdřív probrat s alergologem.
Další tipy a triky
Někdy stačí změnit některé rutinní návyky a vaše prostředí a pomůže to. Proto máme pár tipů, které byste měli určitě vyzkoušet.
- Pravidelně své mazlíčky koupejte. Většina zvířecích šamponů nestačí k tomu, aby důkladně omyla všechny nečistoty z kožichu. Pokud se vám časté koupání nebude dařit, používejte zvířecí ubrousky k odstranění kousků kůže a slin z vašeho oblečení. To ocení především majitelé koček.
- Určete si zvířecí triko, které na sobě budete mít, jenom když se budete mazlit se psem nebo kočkou. Pokud je to možné, donuťte k tomu i příbuzné. Co nejdřív po kontaktu změňte oblečení. Stačí totiž pár hodin a můžete se dočkat silné alergické reakce.
- Vysajte své vozidlo a otřete sedadla poté, co v něm seděl vás miláček. To samé opět platí o všech autech, do kterých sedáte.
- Když půjdete k veterináři, neseďte v čekárně. Raději se procházejte venku. Nebudete tak uvěznění v místnosti plné alergenů.
- Promluvte si o vhodných lécích se svým alergologem. Hlavně mu řekněte, že se nehodláte svých zvířat vzdát. Určitě vám vyjde vstříc.
