Co je nejlepší jíst? Tuto otázku si nejčastěji klademe v souvislosti s tím, co je zdravé pro naše tělo. V tomto článku se dozvíte, jaké jsou nejlepší a nejhorší potraviny pro životní prostředí. Pokud hledáte jednoduché způsoby, jak zredukovat svou eko-stopu, čtěte dál…
Jedním z hlavních trendů pro rok 2016 byl zvýšený zájem spotřebitelů o původ a kvalitu stravy a jak se zdá, v roce 2017 bude tento trend ještě silnější. Jsme stále vzdělanější a víme čím dál víc o zemědělských postupech a jejich dopadech na životní prostředí, včetně odlesňování, ztráty biologické rozmanitosti, urychlení změny klimatu a vyčerpávání omezených přírodních zdrojů. I drobné změny v naší stravě mohou mít velký dopad na zlepšení stavu planety.
Ne všechny potraviny jsou si v tomto ohledu rovny – některé mají velkou ekologickou stopu, jiné minimální. Srovnání těch nejvíce šetrných s největšími škůdci vám může pomoci, jak se zodpovědněji rozhodovat o tom, co budete mít zítra k večeři.
Řekněte „ano:“
Čočka
Všestranná a levná surovina, která je považována (Environmental Working Group) za jeden z ke klimatu nejšetrnějších proteinů s velmi nízkými emisemi skleníkových plynů. Výrobní emise a „emisní příspěvek zemědělství“ (včetně zpracování, dopravy a vaření) čočky jsou pouze 0,9 kg C02 na každý spotřebovaný kilogram, což je 40 krát méně ve srovnání s jinými zdroji bílkovin, jako je např. jehněčí.
Rajčata
Těsně za čočkou jsou v oblasti šetrnosti k životnímu prostředí rajčata, která představují emise ve výši pouhého 1,1 kg CO2 na 1 spotřebovaný kg. Tato zelenina se dá snadno vypěstovat, tak si nějaká zasaďte na vlastní zahradě a užívejte si skutečný význam místní produkce.
Organické tofu
S 13x menším objemem emisí skleníkových plynů v porovnání s hovězím masem, je tofu proteinová bomba, která vyžaduje méně vody, než mnoho zdrojů živočišných bílkovin. Kromě toho, nákup organického tofu zajišťuje použití non-GMO a vyhýbá se používání syntetických chemických látek, které mohou být škodlivé pro životní prostředí.
Zelený hrášek
Hrášek působí jako přírodní seřizovač dusíku, převádí sloučeninu do formy použitelné pro organismy. Z tohoto důvodu hrách často nevyžaduje syntetické dusíkaté hnojivo a další možné přísady, neboť snižuje množství škodlivých látek při zachování důležitých živin, které rostlina potřebuje.
Brokolice
Co se týká ovoce a zeleniny, je nákup produktů, u kterých se používá co nejmenší množství hnojiv a pesticidů, velmi prospěšný, neboť tato hnojiva způsobují asi jednu třetinu skleníkových plynů v USA. Brokolice, spolu s dalšími typy brukvovité zeleniny, jako je zelí a růžičková kapusta, obsahuje přírodní pesticidy, které ji chrání před škůdci a jinými potenciálně škodlivými organismy.
Pokud možno se vyhněte:
Jehněčí
Pro některé je možná překvapivé, že jehněčí maso má na svědomí o padesát procent více emisí skleníkových plynů na kilogram, než maso hovězí. Podle Envirnomental Working Group jsou sice emise metanu a množství krmiva srovnatelné s hovězím, ale fakt, že jehněčí je méně poživatelné, z něj dělá nejhorší živočišný protein pro životní prostředí.
Hovězí
Jak je uvedeno výše, hovězí maso je hned za jehněčím, co se dopadů na životní prostředí týká. Generuje 27 kg oxidu uhličitého na každý snědený kilogram a spotřebuje zhruba 9,5 tisíce litrů vody na vyprodukování půl kila masa. Také odlesňování a vysoké množství krmiva nezbytného pro dobytek jsou dalšími faktory, které přispívají k negativním dopadům na životní prostředí.
Vepřové
I když tento druh masa nemá tak velký dopad, jako maso hovězí, neznamená to, že jeho je jeho podíl zanedbatelný. Snězení porce vepřového masa velké přibližně jako balíček karet, může odpovídat stejné uhlíkové stopě téměř 5 km cesty autem. Vezmeme – li v úvahu, že mnozí lidé jedí červené maso několikrát týdně, což představuje uhlíkovou stopu větší než 10 kilometrů autem, dopad na životní prostředí se projeví velmi rychle.
Sýr
Napadlo vás někdy, kolik mléka se spotřebuje na výrobu všech sýrů v obchodech? Samozřejmě to závisí na typu sýra, nicméně environmentální dopad na chov a výkrm hospodářských zvířat poskytujících mléko je významný. Objem oxidu uhličitého vyprodukovaného sýry je třináct krát vyšší, než u potravin, jako je čočka či rajčata. Jak uvádí Environmental Working Group, pokud by čtyřčlenná rodina vynechala maso a sýry z jídelníčku jen na jeden den v týdnu po dobu jednoho roku, byl by ekvivalent úspory roven pěti týdnům jízdy autem či snížení individuální denní doby sprchování o tři minuty!
Losos
Bohužel, ani dopady komerčních rybích výrobků nejsou k životnímu prostředí šetrnější. Množství krmiva a výroba elektřiny hrají významnou roli v množství emisí skleníkových plynů vyprodukovaných v důsledku chovu lososů. Mnoho těchto ryb je letecky či lodí přepravováno do různých destinací, což může přispět ke zvýšení hladiny celkových emisí z chovu těchto ryb až o padesát procent.
Kuřata
Přestože samotný chov kuřat nemá tak velkou uhlíkovou stopu, zpracování tohoto masa vyžaduje více energie a vody, než u ostatních typů. V říši konvenční produkce vajec je klecový chov na vzestupu. Drůbež je uspořádána v malých, vrstvených klecích, což vede ke špatné kvalitě ovzduší a vyšším emisím čpavku, což má několik negativních účinků, včetně negativních dopadů na vodní ekosystém. Ve srovnání s rostlinnými zdroji bílkovin, jako je například čočka, kuřata vypouští více než 6x více oxidu uhličitého.
Vejce
Ani vejce nejsou z obliga. Na výrobu 1kg vajec je potřeba 477 litrů vody. Za předpokladu, že průměrná plná vana má obsah 36 litrů, jednalo by se o 15 koupelí. V kombinaci s odhadovanými 896 litrů vody potřebné k výrobě jednoho kilogramu sýra se ukazuje, jak jedna omeleta poškozuje životní prostředí víc, než si myslíme.
Z hlediska ochrany životního prostředí je trend jasný: omezení zvířecích produktů a vyšší spotřeba potravin rostlinného původu je přínosem pro naši planetu. Živočišné produkty obecně spotřebují větší množství zdrojů a energie než jiné potraviny na rostlinné bázi, navíc produkují vyšší emise oxidu uhličitého. Dobrou zprávou je, že pokud jde o jedení méně masa, mléčných výrobků a vajíček, nemusí se z vás stát zrovna vegan. I malé změny ve stravování mohou mít příznivý dopad. Zkuste například zavést bezmasá pondělí, maso jen o víkendech či vaření a objednávání jídel s menšími porcemi masa; podle toho, co vám vyhovuje nejlépe.
Bez ohledu na to, jak moc zredukujete potraviny živočišného původu, potrava volená na základě odpovědnosti vůči planetě je jednoduchý, ale účinný krok, jak přispět k lepšímu životu všech.
